• Kat Havlová

    • 27.9.2013 v Blog

    Proč to doma zabalit a jet na cestu kolem světa

    V létě roku 2012 jsem položila na svůj stůl v kanclu krabici, naskládala do ní pár osobních věcí a polochcíplou kytku a na dobro se rozloučila s kolegy. O pár týdnů později jsem nasedla na letadlo do Asie a vyrazila na svou vysněnou „cestu kolem světa“. Sama a na neurčito. Do teď mám pod kůží hluboko zadřený pocit absolutní paniky to ráno na letišti ve Frankfurtu, kde jsem čekala na letadlo do Tajpeje. V žilách mi kolovala vražedná směs kofeinu a adrenalinu z málem prošvihnutého letadla na Ruzyni, emocí, a také jsem měla solidní spánkový deficit z několika posledních dní. Žaludek plující na vodě v tom měl za mě jasno: „Právě jsi vyměnila útulný byt v centru Prahy s dokonalými spolubydlícími, práci s dokonalými kolegy a všechny svoje kámoše za naprosto nejistou budoucnost. Celý tvoje bytí se zkondenzovalo na pár svršků, kartáček na zuby, pas a kreditku. Za 14 hodin budeš v cizím městě, kde nikoho neznáš. A nemáš žádný záchytný bod, žádný plán a všechno před tebou je velká neznámá.“ Položila jsem čelo na kavárenský stůl a…uchichtla se. Znělo to šíleně – šíleně skvěle.

    20130628_163531

    V následujících devíti měsících jsem na vlastní pěst procestovala Taiwan, Hong Kong, Malajsii a Borneo, Indonésii, Singapur, Vietnam, Kambodžu, Laos, Thajsko, Barmu a kus Austrálie.

    2013-04-11 22.46.46-9

    A nikdy jsem svého rozhodnutí nelitovala (možná s výjimkou jednoho tropického večera na indonéském ostrůvku ve společnosti epické zimnice). Dnes bych se rozhodla úplně stejně. Ano, musela jsem sebrat odvahu a skočit do neznáma a stejně tak prošustrovat většinu svých úspor.  Ale bylo to moje nejlepší životní rozhodnutí. S čistým svědomím můžu tvrdit, že jsem za celou dobu nepotkala jediného cestovatele, který by to neměl stejně. Zkusím vám vyjmenovat pár důvodů proč.

    # 1 – Více svobody

    IMG_20130520_152523

    Těžko se to popisuje. Nikdo vám nediktuje, kde musíte být, co budete dělat a s kým se budete bavit. Všechno je jenom na vás.  Moje frustrace z pražského života se rozpustily, když jsem poprvé zabořila prsty do písku a sledovala západ slunce nad oceánem a došlo mi, že všechen čas teď patří jenom mně a že jenom já rozhodnu, co bude dál. Tohle je na cestování nejvíc návykové a každý by měl zažít blažený pocit, kdy máte otěže svého života pevně ve svých rukou.

    # 2 – Více radosti z obyčejných věcí

    Každý nádech do plic, každý pohled na krajinu z autobusu, všechno je intenzivnější než doma a vy máte pocit, že si život užíváte na stodeset procent.  Zdánlivě stejné a nám dobře známé věci skrývají netušená dobrodružství. Cesta místním autobusem, jídlo v restauraci, proplétání se mezi místními lidmi na ulici – všechno zároveň stejné i úplně jiné.

    # 3- Více zážitků

    2013-04-11 22.46.46-3

    Za těch několik měsíců jsem nasbírala více zážitků něž za několik posledních let. Na cestách se věci zkrátka „dějí“ – tomu se nevyhnete. Plavba v nedůvěryhodné bárce na rozbouřeném moři, koktejl na střeše mrakodrapu, potápění s mantami, burger z krokodýla, hinduistické obřady s vůní frangipani, kopec košilatých bristkých vtipů vyprávěných pod moskytiérou, požehnání od barmského mnicha na rušné ulici, rejnok na grilu a večeře u stolu s nohami v přílivu a další gigabajty zážitků. Dobře, možná je moje bankovní konto prázdné jak socialistická sámoška, ale moje konto zážitků překypuje a tohle je bohatství, které mi žádná finanční krize nevezme. A až se mi jednou promítne před očima celý můj život, bude se na co koukat. Na to vezměte jed.

    # 4 – Více znalostí

    2013-05-24 01.32.58-5

    Tak jako na cestách budete sbírat zážitky, budete jen tak mimochodem sbírat znalosti. Možná se naučíte cizí jazyk, ale určitě do sebe nasajete spoustu nových informací. Záleží jen na vás, kolik nového se toho dovíte a kolik otázek položíte lidem nebo následně internetovému vyhledávači. Každé navštívené místo a každá konverzace s cizincem může být zdrojem nových znalostí. Občas se nebude jednat o zcela nová fakta; zrovna tak je osvěžující je věci pro

    klepnout osobně a ne je vidět skrz optiku tuzemských médií.

    Kromě toho při cestování obrousíte některé svoje „soft-skills“, které se Vám určitě budou hodit v normálním životě. Otrkáte v konverzaci s širokým spektrem lidí, obrousíte time-management a osobní organizaci, naučíte se flexibilně reagovat na vzniklé potíže a vypilujete vyjednávání. Osobně se nemůžu dočkat, až se v budoucnu zúčastním nějakého obchodního jednání s několika měsíci zkušeností smlouvání v Asii. Ze začátku mi totiž bylo smlouvání trapné, ale po čase jsem se naučila pravidla hry a jestliže jsem si ochočila bandu barmských taxikářů ve dvě v noci, myslím, že český kravaťák nemá šanci. Ha!

    Zkrátka a dobře, jestli se obáváte, že během dlouhodobého cestování Vám zakrní mozek, můžu Vás uklidnit – je to úplně naopak.

    # 5 – Více času

    Čas. Vypadá to, že nám netunelují jen veřejné zakázky, ale i zásobárny času, protože kolem mě skoro nikdo „nemá čas“. Nemáme čas zastavit se a rozhlédnout se kolem sebe. Ale během cest Vás potkají dlouhé chvíle, kdy nezbude nic jiného než se maximálně koukat z okna autobusu proplétajícího se serpentinami nad tropickým pralesem a srovnávat si v hlavě myšlenky. A pak začnou na povrch vyplouvat věci, které je velesnadné zazdít v každodenní rutině.

    2013-04-11 22.46.46-10

    Čas je při velkých cestách vůbec zajímavá veličina, kterou budete vnímat úplně jinak než doma. Vaši kamarádi doma nepochopí jak to, že nikdy vlastně nemáte čas odpovídat na zprávy. Jenže cestování není dlouhá dovolená a řídí se jinými pravidly. Cestování není o tom, že si vezmete svojí představu o týdnu prováleného u móře a vynásobíte jí deseti. Mnoho času strávíte samotným přesouváním z místa na místo, orientací v novém prostředí, objevováním nových míst a konverzací s novými lidmi. A když potom někde ulovíte wifinu, už nebudete vědět, jak na jednoduchou otázku „Jak se máš?“ odpovědět.

     

    #6 – Více tolerance

    2013-05-24 01.33.00-9

    Dovolím si tvrdit, že cestování dělá (z většiny z nás) lepší lidi. Abyste si cestování užili, musíte se otevřít novým myšlenkám a musíte podrobit kritickému pohledu svoje názory, zvyky a postoje. Nemyslím, že se zásadně změníte jako osobnost, ale na hodně věcí se s odstupem podíváte úplně jinýma očima. Stanete se tolerantnějšími a budete si víc vážit některých věcí. Naučíte se brát věci s nadhledem. Obávala jsem se, že tenhle odstup se po návratu zpět vytratí, ale není to tak. Jenže zároveň varuju: šok, který zažijete ze srovnávání a porovnávání na cestách, bude třikrát větší, až se vrátíte tam, kde to dobře znáte.

    #7 – Více přátel

    2013-01-28 13.53.12-11

    I když nakonec vyrazíte cestovat sami, těch skutečně samotářských chvil budete schopni spočítat na prstech jedné ruky. Potkat nové lidi je jednoduché, protože všichni cestovatelé jsou vždy o mnoho otevření seznamování. Pár z těch lidí se stane vašimi přáteli na celý život. Budete koukat, jak rychle se přátelství zformují a kolik nezapomenutelných chvílí spolu zažijete s de facto cizími lidmi.

    #8 – Více pohybu

    Zcela v duchu svojí marnivé povahy jsem se hodně těšila na to, že tenhle velký výlet bude i vzpruha pro moje tělo 2013-04-11 22.46.46-5zkostnatělé inkarcerací v klimatizované kanceláři. Nikdo mi nevymluví, že náš současný životní styl, kdy na zadku prosedíme minimálně osm hodin denně a pak si večer kecneme do auta nebo tramvaje a jedeme si posedět do kavárny nebo do kina, je větší zátěž pro naše těla, než si připouštíme. A je fuk, že jednou, dvakrát za týden to jdeme někam vyběhat. Stejně nás sezení zabíjí. Pro moji neposednou povahu znamená sezení za počítačem hotový očistec a jaká to byla panečku změna, když se nohy staly hlavním dopravním prostředkem. Chronické bolesti zad se rozplynuly a hle, objevily se svaly! Kdo by byl věřil, že se ještě setkáme, kamarádi moji.

    2013-01-28 13.53.14-5

    Tenhle článek začíná délkou připomínat Hrnečku, vař. Jak píšu, nacházím totiž více a více důvodů, proč to zabalit doma a jet cestovat. Měli bychom do naší kultury vrátit cestu Hloupého Honzy do světa na zkušenou. Asi by nám to všem prospělo.  Dokažte si, že máte koule a že nejste jenom ti, kteří vystavují inspirativní kecy na Facebooku, ale skutečně je realizují.

    A ještě jedna rada na závěr: neohlížejte se na to, co si myslí ostatní nebo na to, co je v současné společnosti a v současné době považováno za normu, tj. bez přestávky odstudovat, odpracovat, odrodit, odemřít. Nikdo Vám do Vašich životních rozhodnutí nemá co mluvit a jediní, s kým si to musíte srovnat, jste vy sami se sebou. A napovídám: říká se, že na smrtelné posteli většinou litujeme toho, co jsme neudělali, než toho, co jsme udělali. Takže pokud cestovat opravdu chcete (a já říkám, že byste měli, protože je to žůžo dobrodrůžo!), jděte si za tím a moc se neohlížejte na zapšklé komenty ostatních, které bez tak často pramení z prosté závisti. To ostatně platí v životě obecně o všem.

    2013-01-28 13.53.14-17

    p.s. Za pár dní zveřejním ještě jeden článek, ve kterém prozradím, kde jsem na tuhle asijskou šňůru vzala peníze.